Statek Hruškovice

Pohled na statek Hruškovice od západu, tedy v záři zapadajícího slunce.

Opuštěný statek Hruškovice v extravilánu Osvětiman na Kyjovsku chátrá už desítky let a dává místu na stejnojmenné říčce zvláštní jižansky zádumčivou atmosféru.

Historie

Statek či menší osada se v Hruškovicích nacházela již v první polovině 13. století, písemně je doložena k roku 1365. V té době osadu držel Sudek z Veselí, který posléze Hruškovice postoupil Petru Hechtovi z Rosic a ten pak svému bratrovi Oldřichovi. V 15. století se zpustlé Hruškovice uvádí jako součást obce Žeravic. V roce 1611 nicméně na místě už zase žilo patnáct usedlých osadníků, kteří se starali o vinohrad, štěpnici, rybník a dokonce i pivovar. K jejich robotním povinnostem a stálým platům náležela povinnost vyvézt deset vozů hnoje, holou kosou síci trávu po 26 dní, pomáhat vrchnosti lovit ryby nebo chodit na hony do lesů s tenaty. Osada utrpěla v průběhu Třicetileté války, po které je zmiňován už jen jediný statek, odpovídající nejspíš současné ruině. Stavba by mohla pocházet podle tvaru a velikosti kleneb ze 17. nebo 18. století. V roce 1827 je statek na mapách císařského katastru již vyznačen v současné půdorysné podobě. V roce 1922 se stal z Hruškovic po provedení pozemkové reformy zbytkový statek, který zakoupila místní rodina Hýblů, nicméně majitel byl za války uvězněn a statek získal bavorský správce, který v něm pořádal oslavy a hony pro příslušníky kyjovského gestapa. Znovu byla usedlost majiteli zabavena v polovině 20. století, od roku 1952 v Hruškovici sídlil státní statek a později jej využívalo JZD OSvětimany. V roce 1992 byl statek navrácen rodině v restituci v žalostném stavu a od té doby chátrá. K Hruškovicím patřil též dva mlýny na říčce Hruškovici - zatímco Vrchní mlýn stojí dodnes, po proudu položený Prostřední mlýn byl zbořen v roce 1967.

Na mapě císařského katastru z roku 1827 je již statek víceméně ve své současné půdorysné podobě.

Popis

Hlavní část statku je tvořena masivní kamennou stavbou ve tvaru obdélníka o hranách přibližně 50 m × 70 m na pravém běhu říčky Hruškovice pod soutokem s Hruškovickým potokem. Statek je vzdálen asi 1,5 km jižním směrem od Osvětiman. Průčelí obrácené k západu mělo původně dvě nadzemní podlaží zakrytá vysokou sedlovou střechou. V průčelí se nacházela obytná část, zatéímco směrem k východu se mezi protáhlým jižním a severním křídlem sloužícím k hospodářským účelům nacházel dvůr dodnes využívaný k péči o hospodářská zvířata. Staek byl pravděpodobně původně alespoň částečně podsklepen, podzemní prostory byly nicméně později zřejmě zasypány.

Stáří statku je otazné. Podle kamenného zdiva a četných přístaveb a dozdívek jej tipujeme nejpozději do 18. století.

Dominantní částí statku je „věž“ v severozápadním rohu dvorce, která mohla historicky sloužit jako sýpka nebo třeba varna pivovaru. Po změnách využití a přestavbách je odhadování původního účelu různých částí stavby komplikované.

Zhruba ve středu průčelí obráceného k západu se nacházel průjezd do dvora. Nad ním se před propadnutím kleneb nacházela obytná část statku.

Zdivo v přízemí a náznaky křížových kleneb jsou díky celkovému rozkladu dobře patrné.

Obytná část statku v prvním poschodí. Klidná krajina a výhled takřka Toskánský by ocenili potenciální obyvatelé statku určitě i dnes.

Poctivé fošny, pevné klenby a kamenné zdi zřejmě přijhdou vniveč, protože naneštěstí není v silách současných majitelů statek zachránit. Hruškovicé, které zpustly v 15. i 17. století zřejmě čeká potřetí stejný osud.

Zdroje

1. Lapčík, M.: Osvětimany straší ruina hrůzy. Dostupné z https://slovacky.denik.cz/zpravy_region/osvetimany-strasi-ruina-hruzy20111005.html.
2. Vlachovi: O zaniklé vsi Hruškovicích Dostupné z http://www.vlachovi.wz.cz/Vlach.web/com00030.htm.
3. Šimša, M.: Sídelní vývoj městečka Žeravic. Společenskovědní sborník pro moravsko-slovenské pomezí Slovácko XLIX. Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 2008. ISBN 978-80-86185-62-0.

Texty na téma Statek Hruškovice			Zpět | Nahoru
	Téma: Osvětimany leží v v ORP v nadmořské výšce m. V roce zde žilo obyvatel. má katastrální území o rozloze ha.Prameny: Regionální informační servis, dostupné z …